Canstroy

·         Prvním důvodem úpadku tohoto typu kanceláří byl stres, který přinášely svým zaměstnancům. Poměrně záhy po jejich zavedení se totiž ukázalo, že myšlenka, že všichni pracují spolu, je sice krásná, ale v praxi to znamená hlavně spoustu hluku, nulové soukromí, anonymitu a vypjaté vztahy. Pracovat v otevřeném prostoru totiž znamená, že si nemůžete v klidu ani vyřídit telefon, jste neustále všem na očích, osm hodin denně na sebe koukáte s člověkem od prostějšího stolu, a po pár týdnech byste dokázali z hlavy sestavit jídelníček půlky vašich kolegů. Zjistíte také, na jaké všechny lidské zlozvyky máte nepřekonatelnou alergii. To opravdu vaše kolegyně nikdy neslyšela o kapesníku, o sluchátkách nebo o deodorantu?

·         V open space je také daleko těžší vytvořit malé pracovní skupiny. Často se stává, že potřebujete delší dobu pracovat s určitými lidmi. U otevřených kanceláří vždy musíte složitě hledat místo v jedné z mála konferenčních místností, protože nikdo nemá kancelář, ve které byste se mohli pohodlně scházet kdykoli potřebujete. Takže pokaždé, když chcete zorganizovat poradu, tak ztratíte půl dne bloumáním po budově a hledáním a) volné místnosti b) místnosti, kterou jste si sice zamluvili, ale o které nemáte nejmenší tušení, kde by mohla být. A už vůbec nebudeme mluvit o situaci, kdy se potřebujete sejít třeba s klientem, a musíte je složitě nasměrovat do jednoho konkrétního místa v celé obří budově.

·         Propagátoři tohoto typu pracovních míst argumentovali nízkou cenou. To je možná pravda, ale jen na první pohled. Ano, do menších prostor se díky tomu vejde více lidí, ale také se daleko rychleji šíří například nemoci. Pokud má jeden člověk v open space chřipku, můžete se spolehnout, že do týdne ji má pět lidí okolo něj, a do dvou týdnů ulehne půl kanceláře. A už vůbec nebudeme zmiňovat zvýšené náklady na nábor nových lidí, protože tento pracovní styl vydrží dlouhodobě jen málokdo.

Abychom se v našem domově mohli cítit luxusně a příjemně, je důležité zařídit jeho interiér nejen materiálně, ale i stylově. To, co dělá z domova komfortní místo je harmonie barev, kterou se do něho rozhodnete přinést a dokonale sladit k sobě.
A nemyslete si, že vám postačí pouze to, když si doma vymalujete!

Sladit barvy a veškerý nábytek

Je nesmírně žádoucí, abyste si vybrali barevné odstíny, které jsou vám blízké a vyvolávají ve vás pouze pozitivní pocity a šťastnou náladu.
Není však nutné, abyste se zaměřili pouze na světlejší odstíny. I zdi, které jsou pestré a malované sytými barvami, můžete odlehčit pomocí volby vhodného a světlejšího nábytku, se kterým budou v dokonalé rovnováze.
Nebo naopak, neváhejte si zvětšit a provzdušnit váš domov bílými zdmi, které vám ho více prosvětlí a budou působit čistě a luxusně. V takovém případě se můžete odvázat a pořídit si barevný nábytek, který bude poměrně odvážný, ale nic s ním nezkazíte.
• Co však nedělejte je to, že budete kombinovat různé odstíny barev dohromady. Přece nechcete mít pocit, že jste si ve vašem domově udělali chaos, ze kterého se nelze pořádně vyznat.
• Držte se jednoduchosti, a pokud někde budete experimentovat, jinde zase s fantazií uberte.

O nic méně zásadní jsou doplňky

Velkou službu a chloubu, která vašemu domovu přidá na úrovni, pro vás můžou být i tolik nepatrné doplňky. Divili byste se, kolik slávy přinese barevný koberec, polštáře nebo závěsy. Rovněž se nemějte obavy zaměřit ani na barevné židle, komody nebo konferenční stolek.
I dekorace, které v žádném útulném domově nemůžou chybět, vám vykouzlí dokonalost – v podobě báječných bytových doplňků. Rámečky na fotografie, sošky nebo jiné skvosty, které vám doma vyniknou, jsou přesně tím, co bude harmonicky ladit s vaším zařízením a barevnou kombinací, kterou si pro váš domov zvolíte.

V České republice je včelařství především záležitostí malochovatelů, tedy malovčelařů. Počet jejich včelstev se zpravidla pohybuje v jednotkách a produkty, které vyrobí, používají pro svou potřebu, případně je prodávají ve své režii. Včelařství je v Česku organizováno Českým svazem včelařů. Ten se prostřednictvím svých místních sdružení ujímá začínajících včelařů, organizuje přednášky, zajišťuje očkování včelstev, setkávání včelařů a také dotace pro chovatele. I díky této odborné a finanční podpoře se včelařem může stát opravdu každý. S trochou nadsázky by se dalo říct, že ke včelaření stačí mít prostor na úly, zapálení a volný čas jako pro každý jiný koníček.

Domácí med

Hlavním produktem, který dává včela medonosná, je samozřejmě med. Ať už jde o med květový nebo medovicový, je nepostradatelným pomocníkem v kuchyni, který dokáže nejen nahradit jiná sladidla, ale díky své originální chuti je i skvělou ingrediencí do mnoha pokrmů. Nemůžeme také zapomenout na jeho antiseptické a antibakteriální účinky, které si připomínáme především v obdobích nachlazení a viróz.

Ženy také jistě potěší, že medová pleťová maska dodá pleti hebkost a svěží vzhled. Stačí si med v tenké vrstvě aplikovat na obličej, nechat chvíli působit a poté smýt vlažnou vodou.

Kouzelný propolis

Propolis vzniká jako produkt stavební činnosti včel. Jeho využití odpovídá zejména tomu, že je výborným antimikrobiálním činitelem a má i anesteziologické vlastnosti. Díky tomu se využívá například ve stomatologii. Doma si z propolisu můžete snadno vyrobit tinkturu nebo mast. Škála jejich využití je obrovská. Od léčení mandlí při angíně, přes afty a opary, až po ústní vodu.

 

To není všechno

Dalšími produkty, které se ke včelařství vážou, jsou mateří kašička, včelí jed, pyl a vosk. Využití těchto produktů je už ale zajímavé spíše pro odborníky a velkochovatele.

 

V novém občanském zákoníku je dnes velmi jednoduše upravena ta situace, kterou si za chvíli předvedeme. Jedná se většinou o jednoduché smlouvy mezi, například, dvěma kamarády, kteří sice nemají právní znalosti, ale tak nějak se domluví. Problém nastává tehdy, pokud někdo chce více než se zavázal nebo než zavázal toho druhého.

Kamarádi a studna

Byl zde nějaký Ota a Pavel. Ota je zkušený odborník na vrtání studen a Pavel by takovou studnu akorát potřeboval. Tak se tedy domluví, že Ota mu studnu vyvrtá, a protože se jedná o kamaráda, a ještě to je soused, který mu určitě se studnou vypomůže, kdyby náhodou bylo sucho, tak si dohodnou, že Pavel zaplatí polovinu nákladů. Tak si tedy plácnou, smlouvu uzavřou ústně třeba před manželkami nebo to klidně i sepíší. Ota tedy hloubí a hloubí, jenže protože se objevily nečekané komplikace, bylo třeba vyvrtat studnu hlubší, a tedy narostly i náklady. Jenže Pavel se brání zaplacení, protože si našel, kolik obvykle takové hloubení stojí a ta suma, kterou chce Ota, je daleko vyšší, načež mu Ota ukazuje papír a tam je, že Pavel hradí polovinu nákladů. Jak to tedy bude po právu?

Obvyklé peníze pro obvyklé situace

Samozřejmě, že napsáno je to jasně, „Polovina nákladů“. Takže logicky by měl Pavel zaplatit pěkně polovinu všech nákladů, které vznikly. Jenže to by tak hrálo. Ota jako zkušenější měl, jakmile zjistil, že bude třeba více nákladů, okamžitě říci Pavlovi, že to bude stát více, aby si to tedy promyslel. Protože je ale Ota filuta, tak mu nic neřekl. Pavel se tedy sice zavázal k zaplacení poloviny nákladů, ale poloviny obvyklých nákladů! Pavel přeci nemohl tušit, že studna bude stát více a s Otou si ani nedohodli, přesně, do jaké výše bude tedy Pavel platit (například do 100 tisíc korun).

Zákon tedy jasně říká, že pokud není zřetelně stanovená výše peněz jako plnění, stanovuje se takové plnění, co do výše obvyklých nákladů, které obvykle vznikají při obvyklých případech. Pavel je tedy právně zavázán splatit polovinu obvyklých nákladů a zbytek Ota musí zaplatit sám.

Krevní tlak vzniká špatnou životosprávou, sedavým zaměstnáním a nedostatkem pohybu. Jak to vlastně funguje? Tuk se usazuje i v žilách a tepnách, kde je méně prostoru pro průtok krve a tím vzniká vysoký krevní tlak. Trpí jím hlavně starší lidé, větší sklony k němu mají lidé s nadváhou, nebo lidé obézní. Nebezpečím vysokého tlaku je mrtvice, ztráta paměti a zvětšení levé srdeční komory, která je přehnaně zatížena. Opakem vysokého krevního tlaku je nízký, který se projevuje motáním hlavy a malátností. Co vede k vysokému tlaku, jaká je prevence a jak si tlak snížit?

Méně solte

Sůl je jedním z důvodu vysokého tlaku. Doporučené denní množství soli je v průměru dvacet gramů, ale průměr, kterého dosahuje většina populace je asi 15 gramů. Jen pro představu, obyčejné balení šunky obsahuje tři gramy soli a hranolky asi šest. Dokážete si tedy představit, jak jednoduché je toto množství překročit. Zkuste si tedy dodatečně jídlo nesolit, přidávejte jiné koření bez soli. Ze začátku Vám bude jídlo připadat bez chuti, ale po chvíli se Vaše chuťové buňky změní.

Přidejte na pohybu

Pohybem vydáte nějakou energii a udržíte si svoji váhu. Není potřeba trávit hodiny v posilovně, stačí, pokud vystoupíte každý den o zastávku dřív. Nebo pokud si dojdete na procházku. Najděte si pohyb, který Vás baví. Pokud budete 24 hodin denně sedět nebo ležet, není to dobré pro Vaše zdraví.

Vyřaďte smažená a příliš tučná jídla

Tento přebytečný tuk se usazuje v žílách. Smažená jídla také obsahují velké množství kalorií. Vyřaďte tučné červené maso a výrobky z nich. Nebo si vybírejte pouze libové maso, kde je vysoký podíl bílkovin a malý podíl tuku.

Zařaďte ovoce a zeleninu

Nejenom, že nebudete mít takový hlad, ale také dodáte tělu potřebné vitaminy, které Vám pomáhají bojovat proti všem nemocím. Navíc je v zde vysoké množství vlákniny, která pomáhá s trávením.

Snižte množství cukru

Cukr zvyšuje krevní tlak. K větší konzumaci cyklu mají spíše sklony ženy, jak ho nahradit se dozvíte .

Pokud máte vysoký krevní tlak, zkuste zvážit možná budoucí rizika nemoci a zkuste si pomoci sami.

Sportovní aktivity a jejich slepá místa

Je v zásadě jedno, jestli jste člověkem, který vstane od počítače nebo televize jednou za týden pouze ve snaze neumřít na svůj pasivně orientovaný životní styl, nebo patříte mezi vášnivé sportovce.

V obou případech existuje vysoká pravděpodobnost, že:
1.       Nevíte, co to hluboký stabilizační systém je a k čemu slouží;
 
NEBO
 
2.       Máte ponětí, o čem se hovoří, ovšem nevěnujete problematice aktivace tohoto systému dostatečnou pozornost.
 
Ačkoli hluboký stabilizační systém (coby skupina svalů tvořené šikmým břišním svalstvem, bránicí, svaly pánevního dna a příčným břišním svalstvem, jejímž úkolem je držení rovnováhy organismu a zajišťování správné funkce nikoli pouze většiny svalových skupin, ale také kosterního aparátů, šlach a kloubů) patří ke zcela nejdůležitějším částem tělesné schránky, kterým by měla být v běžném životě, ale také při sportovním tréninku věnována pozornost, povětšinou tomu tak v praxi nebývá.
 
Proč tomu tak je?
Protože k tomu, aby Vám narostly velké bicepsy, není hluboký stabilizační systém zapotřebí.
Ačkoli může být tato odpověď vnímána jako poněkud krajní, lze ji považovat za směrodatnou. Většina lidí, která se věnuje nejrůznějším sportům hledí zejména na výsledky – tedy na uběhnutý či ujetý čas, na tíhu zvednutého závaží apod. Jedinci, kteří by se rádi zbavili nadváhy a vytvarovali své tělo pak zase hledí zejména na formování viditelných svalových skupin, jako jsou právě bicepsy, stehenní svaly a jiné.

Málokoho napadne, že bez zpevnění a správného užívání zejména vnitřních (tedy okem neviditelných) svalových skupin si může člověk velmi ublížit a pokud jej tato myšlenka již napadla, tak bez trenéra, který by sportovce vedl k tomu, aby namísto ujetých kilometrů na kole věnovali pozornost schopnosti vydržet v některých komplikovaných jogínských pózách zaměřujících se právě na trénování hlubokého stabilizačního systému, je motivace k věnování času, pozornosti a také energie podobné péči o tělo pouze mizivá.

Konzolový stolek není jen pouhou funkční dekorací, jak by se na první pohled mohlo zdát. Také nejsou již dávnou minulostí, přežitkem a zbytečným kusem nábytku. Své místo si konzolový stolek dokáže najít i v současném interiéru. Nejenom, že takový interiér ozvláštní, ale zároveň poslouží i jako praktická odkládací plocha. V současnosti jsou na trhu dostupné konzolové stolky jak v rozličných provedeních, tak i v různých stylech.

Historie konzolových stolků

Konzolový stolek, nebo i také přístěnný stolek je součástí vybavení interiérů již po několik staletí. Nejspíše se konzolové stolky začaly používat ve Francii, odkud se jejich obliba rozšířila do celé Evropy.
v  Byly zajímavou a fantastickou dekorací stěn v salónech bohatých měšťanů, neboť jejich nohy byly často zhotovené ze vzácných dřevin.
v  Navíc byly bohatě dekorovány ornamenty, a někdy byly též vyzdobené zlatem.
v  Deska konzolových stolků bývala, mimo již zmíněných vzácných dřevin, zhotovena často také ze skla.
v  Oblíbené potom byly desky mramorové, neboť nejen velmi atraktivně vypadaly, ale také se snadno udržovaly a celkově byly praktické.
v  Exkluzivní vzhled konzolových stolků umocňovaly ozdobné svícny, které se na ně umísťovaly.

Současné moderní konzolové stolky

V současnosti jsou vyráběny konzolové stolky v moderním provedení, a to i ve stylu industriálním. Konzolové stolky jsou vhodné na místa u stěn, která jsou volná a nevyužitá. Na místa v interiéru, kam se nevejde komoda ani žádný jiný nábytek. Právě na taková místa je konzolový stolek tou správnou volbou. Konzolové stolky jsou vhodné též do všech místností ve vašem domově, dokonce i na balkon.
v  Pokud si pořídíte tento stolek do obývacího pokoje, využijete jej pro umístění nejrůznějších dekorací, jako jsou obrázky, suvenýry z dovolených, anebo váz s květinami. Nezanedbatelná není ani možnost využití konzolového stolku jako malého domácího baru.

Je to věčné téma. Je lepší žít na vesnici stranou od ruchu města? Nebo je snad lepší žít ve městě blízko všeho dění?
Klady i zápory najdeme u obou životních stylů. Pro každého mají jinou váhu.

Shrňme si positiva a negativa života na vesnici versus života ve městě. Zaměřme se přitom na rodiny s malými dětmi.
Proč se usadit s dětmi na vesnici:
–          Trh nemovitostí je neúprosný. I tady platí, že poptávka stanovuje cenu. A poptávka po nemovitostech na venkově je většinou nižší než po nemovitostech ve městech. Někomu tedy nezbývá nic jiného než volit život na vesnici kvůli nižším pořizovacím nákladům stavby.
–          Důležitým faktorem je lidské zdraví. Lidí trpící alergiemi a astmatem budou chtít uchránit své děti a u realitek budou koukat po místech s čistším vzduchem. Což centrum měst nenabízí. 
–          Na venkově je k dispozici větší venkovní prostor. Zahrada je základem dětského světa. Málokteré dítě dnes oželí skluzavku nebo trampolínu.
–          Procházka s dětmi nemusí být stezkou odvahy, kdy číháte, kde se vyřítí auto. A pokud nějaký soused jezdí svižněji, víte v kolik jezdí z práce, a tak víte, kdy dávat bacha na bezpečí Vaší ratolesti.
–          Bezpečnější nejsou jenom cesty nýbrž obecně platí, že na venkově je nižší kriminalita.

Proč se zabydlet ve větší civilizaci:
–          Rodiče si většinou přejí, aby jejich děti byly obklopeny dalšími dětmi, se kterými budou trávit čas. Místo povídání si s dospělými. Město nabízí nepřeberné množství možností dětských setkání. Od dětských hřišť po nejrůznější dětská centra.
–          Domovy dětí a mládeže jsou zdrojem rozvoje dětských talentů. Nabídka kroužků je různorodá. Mažoretky, lukostřelba i včelařství.
–          Hustší síť školek i škol otevírá dveře výběru vzdělání od dětských let.
 
Každý najde svou životní cestu podle sebe. Často vybíráme podle stylu, na který jsme zvyklí z dětství. Kdo vyrůstal na dědině, rád stranou zůstává i v budoucnu se svou rodinou. Naopak kdo byl vždy obklopen tramvajemi a dostupnými obchody, nepřechází většinou do míst, kde se stává závislým na vlastnění automobilu.