Před nástupem dítěte do školy jsou rodiče vystaveni zásadnímu rozhodování. Chtějí, aby jejich dítě nastoupilo do zařízení, ve kterém bude spokojené a bude se mu tam líbit. Mají obavy z mnoha vedlejších faktorů, které sami nemůžou nikterak ovlivnit, jako je například, aby dítě dobře zapadlo do kolektivu svých spolužáků, aby si na něm nevylévala vztek neurotická učitelka a aby ho učení bavilo a mělo zájem v něm pokračovat co nejdelší dobu, nejlépe až do ukončení medicíny s červeným diplomem.
Ovšem tito rodiče si uvědomují, že tyto faktory oni sami ovlivnit nedokáží a proto se mnohdy uchylují právě k tomu, že jeden z nich, nejčastěji matka, zůstává i s dítětem doma a vyučuje jej sama. Dle zákona to funguje tak, že je dítě nahlášeno na základní škole, ale nedochází na ni, dochází pouze na konci pololetí k přezkoušení z učiva, které by za uplynulé pololetí probíralo se spolužáky ve škole. Toto lze praktikovat po celou dobu docházky na základní školu. Na střední školu už dítě docházet musí. Pokud ji tedy chce mít.
Domácí vyučování se dle statistik velmi osvědčuje. Většina dětí disponuje nadprůměrnými znalostmi a množstvím vědomostí obvykle vysoce přesahuje své spolužáky. Ovšem je třeba upozornit na to, že tyto matky, které učí své děti doma, jsou v naprosté většině případů velmi vzdělané ženy a mnohdy samy učitelky. Výuku svým dětem plánují podle jejich momentálních potřeb a samy vědí, jakým způsobem s dítětem pracovat. Děti většinou nestrádají ani v sociálním kontaktu s jinými dětmi, protože je navštěvují v odpoledních hodinách po výuce.
Samozřejmě existuje mnoho důvodů, kdy dítě v domácím prostředí vzdělávat nelze. Prvním důvodem je samotné vzdělání a znalosti rodičů. Pokud jste jedinec, který je rád, že dokončil učňák, z diktátu měl v nejlepším případě čtverku a v matematice jste skončil u dělení jednociferným číslem, tak asi nebudete nejlepším adeptem na učitele svého dítěte. Druhým důvodem jsou finance, protože je třeba si uvědomit, že nechodíte do zaměstnání, takže je o jeden plat v domácnosti méně. A třetím důvodem je samotná povaha dítěte, pokud totiž máte doma potomka, který nadevše miluje společnost svých kamarádů a vrstevníků, chce s nimi vše zažívat a prožívat, tak sami asi usoudíte, že nutit ho trávit čas jen s vámi je poněkud sobecké.