Čím dál více lidí v touze po zajímavé a dobrodružné dovolené obrací pohled na východ a začíná se zajímat o Zakarpatskou Ukrajinu, která může kromě hor a krásné přírody přirůst k srdcím českých turistů i díky tomu, že za první republiky byla součástí Československa.
Přestože i zdejší města mají svou historii a mohou turistům nabídnout zajímavé prohlídky památek, kostelů i stromových alejí, láká Zakarpatská Ukrajina především svým venkovem a přírodou.
Jako vábnička na Čechy působí Koločava, navždy spojená s Nikolou Šuhajem loupežníkem a atmosférou první republiky. Zdejší krajinou se nechal okouzlit snad každý prvorepublikový spisovatel a inspiraci tu nečerpal jenom Ivan Olbracht, ale třeba i Karel Čapek.
Přestože dostat se do vesnice po špatně sjízdných silnicích vyžaduje opravdu pevné nervy, stojí ten výlet za to. Malebná vesnice v údolí zprostředkuje návštěvníkům cestu do dob dávno minulých – všudepřítomné krávy a koně, stavící se autům do cesty a odmítající uhnout, stará stavení, dřevěné i nové kostely, poklidná atmosféra pomalu plynoucího života.
Koločava ví, z čeho těží, proto zde turisté mohou najít Olbrachtovu bustu, i muzeum upomínající Nikolu Šuhaje. Místní vás rádi zavedou na hřbitov, kde odpočívá Šuhajova milá Eržika, nebo ukážou cestu k místu, kde byl loupežník údajně dopaden a zabit.
Po dlouhém výletu se tu samozřejmě nabízí možnost doplnit síly a ochutnat speciality ukrajinské kuchyně a – samozřejmě – celou řadu alkoholických nápojů. I zdejší příznivé ceny mohou být důvodem, proč se na Zakarpatí vydat.
Velkou výhodou Koločavy však je především to, že je ideální startovní pozicí pro túry do zdejších kopců. Výšlapy jsou obvykle přiměřeně náročné a nahoře pak čeká odměna v podobě pohledu na rozsáhlé jasně zelené poloniny nebo do hlubin černých lesů, kde snad stále ještě žijí bájné bytosti.
Hledáte-li méně obvyklou a trošku dobrodružnou dovolenou, která vám pomůže vyčistit si hlavu, pak je cesta do Koločavy tím pravým pro vás.